Historikové zkoumali pouze archivní materiály, které svědčily o provinění Čechů na Němcích

Po listopadu 1989 byla problematice československo-německé věnována značná pozornost. Bohatě byl dotován průzkum českých archivu. Tito historikové však nezkoumali všechen relevantní materiál, ale pouze dokumenty svědčící o proviněních Čechu na Němcích. Mimo zájem badatelů stály také poznatky o tom, v jakém ovzduší došlo k odsunu německého obyvatelstva: byl to na předním místě strach z války a v důsledku toho pokračující poválečná válka proti válce. Svědčí o tom výzkumy veřejného mínění nejen v Československu, ale i v dalších šesti zemích Evropy a Severní Ameriky. Uvedená situace nemá být omluvou pro excesy při zacházení s německým obyvatelstvem po ukončení války, ale rozborem situace obyvatelstva, jež se mohlo jevit jako vítězné…

Předpokládaný obraz mstitele, který zahájil divoký odsun, dostává ve světle solidních výzkumu obrysy obrazu vítěze; v mnoha ohledech má tento vítěz rysy oběti: má strach z minulosti, obává se budoucnosti. V tomto ovzduší se udál odsun Němců. Transfer tří milionů Němců z Československa spolu s odsunem Němců z Polska, Slovinska a dalších zemí byl historicky umožněn pouze hrůzami, jež se udály za druhé světové války.

Z článku “Názory obyvatelstva po druhé světové válce na Německo a německý národ“, jeho autorkou byla doc. PhDr. Eva Broklová, DrSc. Tato působila působila v Masarykově ústavu AV ČR, kde setrvala do roku 2009, nejprve ve funkci zástupkyně ředitele, později jako ředitelka.